Termální elektrárna

Termální elektrárna, často označovaná jako tepelná elektrárna, je zařízení, které využívá teplo k výrobě elektrické energie. Základem jejího provozu je přeměna tepelné energie, která může pocházet z různých zdrojů, na mechanickou energii a následně na elektrickou energii. Teplo pro provoz termálních elektráren může být získáváno spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn nebo mazut, ale také z biomasy, odpadu nebo může pocházet z jaderných reaktorů či z geotermálních zdrojů.

Proces v termální elektrárně obvykle zahrnuje ohřev vody v kotli, čímž se vytváří pára pod vysokým tlakem a teplotou. Tato pára je poté vedená do turbíny, kde se její kinetická energie přeměňuje na mechanickou energii otáčením turbínového hřídele. Hřídel je spojen s generátorem, který přeměňuje mechanickou energii na elektrickou. Po průchodu turbínou se pára kondenzuje zpět na vodu v kondenzátoru a cyklus se opakuje.

Tento způsob výroby elektrické energie je jedním z nejrozšířenějších na světě, díky schopnosti termálních elektráren poskytovat stabilní a spolehlivý zdroj energie, který je schopen reagovat na fluktuace v poptávce po elektrické energii. Nicméně, spalování fosilních paliv v termálních elektrárnách je také hlavním zdrojem emisí skleníkových plynů a jiných znečišťujících látek, což vede k hledání a implementaci čistších a efektivnějších technologií, jako je využití moderních metod čištění spalin, zlepšení účinnosti a podpora přechodu na obnovitelné zdroje energie.